Stanovisko k odkupu nemovitostí v přístavu Vaňov

Stanovisko k odkupu nemovitostí v přístavu Vaňov

Postoj hnutí PRO! Ústí k Nabytí nemovitostí v přístavu Vaňov – bod 14 programu jednání zastupitelstva města Ústí nad Labem dne 20. 6. 2018

Hnutí PRO! Ústí, které vždy stálo na straně vaňovských obyvatel a pomáhalo jim v boji proti vytvoření překladiště minerálních olejů v areálu přístaviště Vaňov, s koupí pozemků společnosti Kongresové centrum ILF a.s. (celkem 10 pozemků o celkové výměře 25 654 m2) za částku 86,5 mil. Kč nesouhlasí, neboť kupní cena násobně převyšuje skutečnou hodnotu pozemků.

Proč?

Protože:

využití dotčených pozemků pro překladiště minerálních olejů (záměr vlastníka aktuálně posuzovaný v procesu EIA) není možné, protože je v rozporu s platným územním plánem města (záměr není spojen s veřejným přístavem a průmyslové mísení motorové nafty a FAME nelze podřadit pod žádný z přípustných způsobů využití dotčených pozemků); alternativní „návrh“ mísení motorové nafty a FAME na trvale zakotvené lodi se jeví jako vysoce nepravděpodobný nejen z hlediska technického, ale též s ohledem na zájem ochrany vod a přírody a krajiny (koryto řeky Labe je evropsky významnou lokalitou); v každém případě by se jednalo o zcela nový záměr, který by byl předmětem samostatného posuzování vlivů na životní prostředí; pravomocné stavební povolení z roku 2013 (již dvakrát prodlužované), kterým vlastník pozemků disponuje, je velmi pravděpodobně nezákonné a byl již podán podnět na jeho zrušení (jedním z důvodů je skutečnost, že dle informací drážního úřadu bylo vydáno na základě pouhého vyjádření stavebního odboru magistrátu o souladu se záměry územního plánování z roku 2010, město Ústí nad Labem má přitom od roku 2011 nový územní plán, který pro využití dané plochy vyžaduje územní studii a projekt zpracovaný autorizovaným architektem; pro umístění staveb bylo navíc velmi pravděpodobně třeba územní rozhodnutí či územní souhlas); i kdyby nebylo nezákonné, umožňuje stavební povolení pouze překládání a manipulaci zemědělských komodit, nikoliv minerálních olejů či jiných nebezpečných látek. Pozemky mohou být v současné době využívány jako překladiště spojené s veřejným přístavem (překládání komodit by tedy muselo zahrnovat lodní dopravu), je ale třeba upozornit, že jsou ve špatném stavu a kromě železniční vlečky, výhybky, betonové plochy a ocelového přístřešku se na nich nenachází žádné stavby ani technická zařízení. Je proto otázkou, do jaké míry je takové využití reálné a komerčně zajímavé, když v nedalekých Lovosicích funguje plně vybavený moderní přístav pro trimodální nákladní dopravu (vodní, železniční, silniční doprava), jehož napojení na dálniční síť je výrazně lepší, než je tomu u přístavu ve Vaňově.

O nízké využitelnosti pozemků svědčí skutečnost, že již několik let nejsou nijak využívány, pouze příležitostně slouží jako úložiště inertních hmot (u nichž je v některých případech podezření, že se jedná o odpady, a vlastník tedy porušuje zákon).

Výrazný zájem vlastníka na prodeji pozemků městu potvrzuje jeho neobvyklá korespondenční aktivita, kterou se snaží přesvědčit zastupitele, že o pozemky je velký zájem a jejich využívání způsobem, který si obyvatelé Vaňova nepřejí, započne co nevidět. Ve svých dopisech se nezdráhá používat silná slova o „zastupitelích, kteří občany Vaňova považují za občany druhé kategorie“ a uvádí konkrétní společnosti, s nimiž je již „před podpisem smlouvy“ o nájmu pozemků. Je potřeba říci, že vlastník pozemku zastupitelům a veřejnosti lže. Přílohou tohoto vyjádření je dopis jednatele jedné ze jmenovaných společností, DB SCHENKER, který tvrzení vlastníka pozemků jednoznačně vyvrací. Nelze proto vyloučit, že se ze strany vlastníka pozemku jedná o pokus o podvod, neboť uvádí zastupitele v omyl v úmyslu se obohatit (§ 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku).

Je nepochopitelné, že vedení města skutečnosti uváděné vlastníkem nijak neověřovalo (ani v rámci pracovní skupiny neposkytlo součinnost potřebnou k tomuto ověření), naopak se snaží utvrdit dojem, že je částka požadovaná vlastníkem odpovídající a jiný způsob, jak zabránit nežádoucímu využití pozemků, neexistuje. Nabízí se logická otázka cui bono?, tedy v čí prospěch vedení města takto jedná.

Jaké řešení navrhujeme?

Existují v zásadě dvě možnosti, jak situaci vaňovského přístaviště řešit ke spokojenosti občanů Vaňova. Obě lze přitom kombinovat. První z nich je změna územního plánu tak, aby pro dotčené plochy umožňoval pouze rekreační a sportovní využití. Ruku v ruce se změnou územního plánu by měla jít stavební uzávěra, kterou může vyhlásit rada města a která znemožní na dotčených pozemcích veškerou výstavbu, která by byla v rozporu s jejich plánovaným využitím. Ano, za stavební uzávěru by vlastníkovi pozemku náležela náhrada ve výši způsobené majetkové újmy. Výši této újmy (škody) však musí prokazovat vlastník a je otázkou, jaká by ve skutečnosti byla vzhledem k tomu, že pozemek již několik let prakticky nevyužívá a stavební povolení, kterým disponuje, je pravděpodobně nezákonné.

Druhou možností je koupě pozemku městem, ovšem za reálnou cenu zjištěnou nejméně dvěma nezávislými znaleckými posudky, která zohlední plánovanou změnu možného využití pozemků a případné zrušení stavebního povolení.

PRO! Ústí je připraveno okamžitě podpořit první variantu a zároveň jednat o druhé.

Sdílení je aktem lásky
Navrhni úpravu