Nezavírejme oči před svou minulostí

Nezavírejme oči před svou minulostí

V pátek jsme se společně s desítkami Čechů a Němců zúčastnili vzpomínkové akce na „Ústecký masakr“, který se odehrál právě před 75 lety.

Za dodnes nevyjasněných okolností tehdy došlo k výbuchu skladu sesbírané válečné munice ve čtvrti Krásné Březno. Historici mají vícero teorií. Mohlo jít o pouhou nehodu, nebo i o plánovanou explozi.

Den před výbuchem přijel do města 28. pěší pluk, již tehdy nechvalně proslulý přehnanou brutalitou vůči německým civilistům. Po explozi, kterou bylo vidět a slyšet i v centru města, se měla rozšířila fáma, že sklad vyhodili do vzduchu „wervolfové“ – nacističtí záškodníci. Na ty se v létě 1945 svalovala vina za vše od nedodržených výrobních norem až po železniční neštěstí. V centru města a především pak na mostě se strhla krvavá řežba, kde byl bit každý s bílou páskou, kterou Němci museli povinně nosit.

Podle českých očitých svědků se měli největšího násilí dopouštět neznámí pachatelé, zřejmě příslušníci onoho pluku. Udávané počty obětí se během let lišily, v 90. letech se historici z obou zemí shodli na 40–100 obětech.

Svědci z obou stran, jak Češi, tak Němci, se dále shodují na tom, že mnoho českých starousedlíků se snažilo Němce chránit. Ať už včasným varováním, aby se vyhýbali centru města nebo ukrytím ve svém domově. Předseda MNV (tedy vlastně starosta) Josef Vondra se snažil vraždící dav rozhánět na dnešním Mírovém náměstí, kde byli Němci topeni v požární nádrži. Jemu samému pak dav hrozil násilím také. Vondra, starousedlík a národní socialista, se jako první poválečný starosta zasloužil o stabilizaci chaotických poměrů a hlasitě taktéž vystupoval proti nekalým metodám komunistů. Za to byl po únoru 1948 odstraněn z veřejných funkcí a zapleten do tzv. procesu se šmelináři, v jehož rámci padala i první obvinění vůči Vondrově stranické kolegyni – Miladě Horákové. Její justiční vražda měla letos taktéž své smutné, kulaté výročí.

Vzpomínkové akce na násilnosti pořádají již od 90. let členové Kulturního spolku, jenž sdružuje české občany německé národnosti, kteří po roce 1945 v Česku zůstali. Jedná se o pietní shromáždění Čechů i Němců a každoročně se ho účastní desítky lidí.  Vhazování květin do Labe symbolizuje květiny na hrobech, kterých se obětem nikdy nedostalo.

Připomínání podobných událostí považujeme za důležitou a potřebnou činnost, především v době, kdy se v našem kraji opět otevřeně profilují strany a hnutí stojící na nacionalistickém šovinismu a principu kolektivní viny.

Závěrem je třeba též vyzdvihnout fakt, že se pan primátor Nedvědický se stal po dlouhých letech od roku 2005 prvním primátorem, který se vzpomínkové akce oficiálně zúčastnil. Stejně jako náš člen Karel Karika v krátké řeči uctil památku obětí. Nemusíme s panem primátorem ve všem souhlasit, ale za toto si pochvalu zaslouží.

Na místě byla i německá veřejnoprávní televize ARD. Reportáž o výročí odvysílala v hlavních večerních zprávách.

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu